U vás hořet nemůže?

07.01.2013 09:49

    U vás hořet nemůže?

    Co do počtu usmrcených a zraněných osob při požárech patří neslavné první místo dlouhodobě bytovým požárům. Následky na zdraví jsou zaznamenány při každém osmém z nich.

 

 

    Největší hrozbou starších panelákových bytů jsou instalační šachty, kterými je do jednotlivých bytů vedena studená a teplá voda, plyn i elektrická energie a odvětrávání. Dříve nemusely mít vyřešeny prostupy jednotlivých instalací požárně dělicí konstrukcí. Starší byty tedy nelze považovat za samostatné požární úseky. Koupelnová jádra jsou navíc často vyrobena z hořlavých materiálů (umakart). Protože jsou stavebně provedena v jedné vertikální rovině, dochází, v případě vzniku požáru k tzv, „komínovému efektu“ a tím k velmi rychlému šíření požáru a zakouření objektu. Ve staré zástavbě jsou mnohdy i světlíkové šachty, kde vznikají požáry od odhozených nedostatečně uhašených nedopalků cigaret do smetí na dně šachty. Obdobně vznikají požáry na dně výtahových šachet. Je proto potřebné věnovat pozornost úklidu těchto prostor i upozorňování na toto nebezpečí.
    Neviditelnou hrozbu a jednu z nejčastějších příčin požáru také představují elektrorozvody zejména ve starší zástavbě, obzvlášť jsou-li provedené (dříve výhradně) z hliníkových vodičů. Elektroinstalace s vodiči s hliníkovou žílou se v průběhu času ve spojích uvolňuje. Pokud přes uvolněný spoj protéká proud, místo se nahřívá, postupně se naruší izolace a to může vést ke zkratu a zapálení okolního materiálu. V úvahu je třeba vzít nekvalitně prováděné montážní práce, kdy se vodiče instalují tzv. „nejkratší cestou“ a k ušetření materiálu se používalo i natahování vodičů silou například přes hrany bytových jader. Důsledná kontrola fyzickou prohlídkou prostoru nad bytovými jádry – zejména ve starších panelových domech s neupravovanými jádry – by měla být důležitým preventivním úkolem. Majitel nebo provozovatel bytových domů má sice povinnost ve stanovených lhůtách provádět pravidelné revize elektrorozvodů až po bytovou rozvodnou skříňku, ale ne všude je tato povinnost respektována. Uvnitř bytu však již povinnost zajišťování revizí není obecně platnými předpisy vyžadována.
    Také sklepy, sklepní kóje a komory bývají statisticky velmi častým místem vzniku požáru. Ve starších objektech nebyly tyto prostory požárně odděleny. Při požáru pak dochází k rychlému zakouření objektu. Sklepní prostory se často stávají odkladištěm již nepotřebných předmětů všeho druhu, včetně zbytků barev, ředidel a jiných hořlavin, které představují značné požární riziko. Je potřeba připomenout, že hořlavé kapaliny lze ve sklepě ukládat jen v domech s naftovými či obdobnými kamny. V tomto případě platí výjimka, že ve sklepě smí být pro každý jeden kapalinový tepelný spotřebič uloženo jen max. 40 litrů hořlavých kapalin potřebných k vytápění v přenosných nerozbitných obalech. Často rozšířeným nešvarem je také garážování motocyklů ve sklepech. Možné je jen ukládání malých motocyklů s obsahem motoru do 50cm3 v místnosti, která tvoří samostatný požární úsek a byla k tomu účelu kolaudována, např. jako kočárkárna a místnost pro úschovu jízdních kol a motocyklů.
    O bezpečnosti se rozhoduje i na chodbách. Tyto společné prostory je nutné chápat jako systém únikových cest. Proto jakékoliv jejich úprav, tj. zábory chodeb, přičlenění k bytové jednotce, rušení průchodu do sousedních sekcí apod., představují zásadní zásah do bezpečnostního řešení, ohrožení osob a jejich evakuace, znesnadňují případný zásah HZS. Společné prostory bývají někdy částečně zastavěny vybavením, které má „zkulturnit“ nebo které se tzv. do bytové jednotky nevešlo či je již nadbytečné. Tím je zúžena vlastní úniková cesta a také zvýšeno riziko vzniku požáru. Snaha zvýšit objektovou bezpečnost a zajistit bytové domy před kriminálními živly vede k stavebním a jiným úpravám, které jsou však v zásadním rozporu se schválenou projektovou dokumentací. Nejčastěji jsou zamykány vstupní dveře, instalovány „koule“ místo klik, jednotlivá podlaží nebo části domu oddělovány mřížemi, což v případě vzniku požáru může být životně nebezpečná komplikace.
    O požární bezpečnosti se však nerozhoduje jen uvnitř budovy. I na střeše může vzniknout požár a to zejména od neudržovaných komínů. Za bezpečný provoz spotřebiče paliv odpovídá jeho uživatel, který je povinen zajišťovat i pravidelné čištění a kontrolu komínů. Mnohde to však je tak, že uživatel-nájemník spoléhá, že kontroly zajišťuje majitel a ten spoléhá, že je tomu naopak. Není nic jednoduššího, než tyto povinnosti zakotvit do nájemních smluv, ale toto je jen výjimkou.

    Velké nebezpečí však číhá za dveřmi každé domácnosti. Riziko zde představují zejména elektrické spotřebiče. Každý by měl používat pouze spotřebiče schválené k uvedení na trh v České republice. Takový spotřebič by měl být vybaven i průvodní dokumentací výrobce v českém jazyce – návodem na použití a obsluhu, pokyny pro kontrolu, údržbu, a to včetně připojení ke komínům. Tato dokumentace b měla obsahovat i bezpečnou vzdálenost spotřebiče od povrchů stavebních konstrukcí a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot.
    Spotřebiči, a mnohdy velmi nebezpečnými, jsou také žárovky. Při svícení žárovka vyvíjí značné množství tepla, které je přes baňku žárovky vyzařováno do okolí, proto musí být dostatečně ochlazována okolním vzduchem. Je t proto potřeba dbát na to, aby baňka žárovky nebyla zakryta textilií nebo nepřišla do styku s jinou hořlavou látkou. Tato zdánlivá banalita byla již příčinou mnoha tragických úmrtí, především malých dětí! Stejně tak bývají zdrojem požáru i svíčky, aromalampičky, vonné tyčinky apod. I o nich platí, že jsou otevřeným ohněm, který se nesmí ani na okamžik nechat bez dozoru. Svíčky, a to i ty, které na první pohled vypadají spolehlivě, je vhodné vždy umístit na nehořlavé tepelně izolující podložce, např. talířku. Je také nutné věnovat pozornost možnosti kontaktu plamene textiliemi, např. při průvanu. Samostatnou již mnohokrát popsanou kapitolou by mohly tvořit kuřácké neřesti. Nejsmutnější je, že špatně uhašená nebo odložená cigareta může dohořet spolu s životem kuřáka, ale i spolubydlícím nekuřákem.
    Nejnebezpečnějším místem bytových domů však většinou bývají kuchyně. Kromě největšího počtu domácích spotřebičů se zde provádí také nejvíce činností, které mohou vést k požáru. Vaření, pečení, fritování vyžaduje vždy stálý dohled. Při vznícení potravin, zejména tuků, hrozí nebezpečí přenesení ohně mimo nádobu a vzniku požáru. Často tomu napomáhají i mastnotou zanesené nečištěné odsavače par. Zvýšené nebezpečí představují také rychlovarné konvice, žehličky, toustovače apod. Je proto dobré si zvyknout elektrické tepelné spotřebiče při ukončení nebo přerušení práce hned odpojit od sítě.

    Je především záležitostí vlastníka objektu, jak bude chování svých nájemníků ovlivňovat a kontrolovat. Orgánu státního požárního dozoru zákon umožňuje kontrolovat prostory bytů jen v případě zajišťování příčin požárů. A to už je pozdě!

 

(zdroj: Hasičské noviny 17/2012)